Dobrovolné brigády v r. 2011

Dobrovolné brigády r. 2011

Na jaře jsme s hrůzou zjistili, že přes zimu srnky okousali všechny nově vysázené stromky za kostelem. Na místě, kde dřív byla skládka nám prostory zrenovovala firma EUROVIA a chtěli jsme zde zřídit odpočinkový parčík. Školka v Roudnici nám vyšla vstříc a věnovala nám několik nových stromků. Natřeli jsme je proti mlsným jazýčkům lesní zvěře a v parčíku jsme vyseli trávu, kterou jsme pak zákonitě museli sekat. S udržováním těchto prostor nám pomáhali také starousedlíci p. Durčanský a p. Mudroch. Na fotkách se snaží Jakub a Matěj Kantovi.

Každá správná brigáda začíná ohýnkem pro zabezpečení dobrého opékání buřtů. Tentokrát to dostal za úkol nejmladší účastník - Matěj. Práce byla nakonec tak složitá, že zapálení ohýnku se zúčastnila celá skupina. Na fotografiích se budou stále objevovat tito brigádníci: Roman Žemlička, Pavel Brož, Jaroslav Kraus a Jakub a Richard Kantovi. Na pravo je vidět těžkou práci brigádníků, kteří před lopatou bagristy zachraňovali kameny pro opravu hřbitovní zdi. 

Získali jsme tak stavební kámen zadarmo. Bagristu nám zasponzorovali firma T-mobil, která přispěla na odstranění suti před hřbitovní zdí, ale  i na materiál na opravu hřbitovní zdi. Celkem se vyvezlo cca 20 tater suti.

V suti se našel starý pomníček z r. 1868, který byl zřejmě v šedesátých letech při likvidaci starých domů též shrnut. Starousedlík p. Durčanský (v bílém tričku) určil původní místo, kde pomníček stál a chlapi jej opětovně usadili na původní místo.   Pomníček jsme na tomto místě  též  našli i  ve starých mapách. Skvělým bagristou je p. Procházka z Blatna.

Nalevo Jaroslav Kraus připravuje kříž, který jsme vydražili na Aukru za 1.000,- Kč, ke svaření. Tento kříž dnes zdobí pomníček, který jsme nalezli v suti před kostelem. Napravo se odkrývá původní gotické okno. Jaké bylo naše překvapení, když ve velkém gotickém okně bylo nalezeno malé gotické okénko - datově však starší. Máme za to - po dohodě s chytrými hlavami-, že kostel zřejmě stavěl významný  stavitel, který když udělal hrubou práci odešel a místní lidé se lekli velkého okna a v domění. aby se stavba nezhroutila, okno zazdili a osadili jej jen malým okénkem.  Tuto myšlenku podporuje i to, že velké okno nebylo nikdy uvnitř omítnuto a jako materiál k zazdění okna byly použity i zbytky kružby, která měla zřejmě původně okno zdobit. Na fotografii napravo Roman Žemlička, Pavel Brož, Filip Havrda a Jarosla Kraus.

Na obnovu presbytáře nám přispěl Ústecký kraj  a Purkyňova nadace. Přesto jsme vykopání podlahy dělali svépomocí, abychom se do  celkové ceny vešli. Na fotografiích Jaroslav Kraus a Jakub  a Richard Kantovi. Odměnou nám bylo nalezení gotického pískovcového náhrobku. Všichni jsme byli zvědaví, zda se pod náhrobkem neschovávává něco tajemného nebo poklad nebo hrobka.

Richard chtěl vše nechat pro archeology. My jsme však byli strašně zvědaví a náhrobek jsme nadzvedli. Okamžitě přiběhl Roman Žemlička se svým detektorem. Bohužel jsme nic nenašli. Po telefonu jsme zkontaktovali  Dr. Holodňáka - archeologa. Informovali jsme jej o situaci a bylo nám doporučeno náhrobek nechat na svém místě a pokud hluboko pod zemí něco je, tak to bude pouze pohřbený zakladatel kostela a rušit jeho klid se nám nechtělo.

Situace na hřbitově u kostela byla již velmi tristní. Vězni z nedalekého nápravného zařízení v Drahonicích nám  pomohli ještě v roce 2010 seskládat povalené náhrobkyprozatímně ke kostelu. Na jaře pomohli s terénními pracemi a vytrhali též vysokou lebedu. Chlapi se tentokrát proto pustili do pietního seskládání náhrobků na prostor, který by se dal dobře udržovat. Na lino se nasypal kačírek a ně něj pak byly seskládány zbytky pomníků. Ve vesnici se traduje, že kameníci z okolí si po válce chodili pro lepší náhrobky na zdejší hřbitov, aby tak vydělali na hezkém kameni.

V pruhovaném tričku Adam Daniš, s modrým pásem okolo beder Petr Vukliševič, v červeném tričku a se šedivými vlasy je Jan Baxa, šedozelená mikina Pavel Brož, Pruhované červené kraťasy Jakub Kanta, bílé tričko Richard Kanta .

Polední siesta.

Na úpravu hřbitova jsme se čtyřikrát po sobotách sešli a je vidět výsledek. Pokračovat se bude až v dalším roce, protože nás čekal Velký festivalový den.