Okno č.1
bude vytvořeno díky dotaci z Evropské unie. Tuto dotaci nám pomohl získat MAS Vladař, jmenovitě p. Sušánka. Jemuž velké díky.
Toto okno okno bude zachycovat historizující styly 19. století. Bude vytvořeno podle velmi zdařilé vitráže v nedalekých Podbořanech. Svatý Václav je navíc symbolický pro Český národ. Původní předloha:
Toto okno naše firma r. 2009 restaurovala, takže známe všechny technické detaily, které původní vitráž obsahuje. Zaujímavé je, že vyobrazená orlice je na místo černé barvy šachovnicově červenobílá (moravská zemská). Vysvětlením by mohla být neznalost autora. Většinu vitráží v této době v našem kraji skládali spíše němečtí sklenáři. Vitráž byla zhotovena velmi kvalitně a byly v ní použity různé technologie . Leptání přetahů a následné dobarvování a stínování tmavěhnědou sklářskou vypalovací barvou. K malování byla ještě využita stříbrná lazura, o které se zmiňuji již v gotickém zpracování vitráží a hlavně renesance. Vše ostatní bylo z barevného skla. Což bylo pro tuto dobu velmi typické.
Známe, že byla vyrobena r. 1898, kdy historizující styly ve vitrážích dosahovaly vrcholu. Což je zcela zřetelně znát na sloupech , erbech a květinovém zdobení. Historizující styly 19. století v sobě absorbovaly všechen um výtvarných stylů, propojovali v sobě gotiku, renesanci, klasicismus a vznikala tak jakási krásná míchanice tehdejších znalostí. Nešlo o to být stylově čistý, ale o povrchní krásno. To však vůbec neubírá na řemeslné zručnosti, která byla velmi precisní. Dílny se vysoce specializovaly a řemeslo dosahovalo svého vrcholu. Dokonce určití malíři na sklo pracovali pro více dílen a dodávali třeba jen namalované obličeje a ruce. Velké dílny dokonce měly vzorníky s předpracovanými návrhy a takový donátor si mohl již přijít konkrétně vybrat z katalogu. Tak se často stávalo, že určitého světce jste ve stejné poloze ve stejných barvách mohli shlédnout v různých částech dosahu určité vitrážnické dílny. Změny se pak hlavně dělaly v pojetí pozadí, podle finančních možností donátora.
Legenda o sv. Václavu:
Patron České země, Atributy: anděl, hrozen, klasy, korouhev, meč, knížecí odznaky, orlice, štít a zbroj. Svatý Václav byl čtvrtý potomek knížecího rodu Přemyslovců. Za jeho vlády podle legend České knížectví vzkvétalo, zejména zásluhou dojednaného míru s německým králem Jindřichem I. Ptáčníkem. Jeho bratr kníže Boleslav I. jej však nechal před branami kostela v Mladé Boleslavi zavraždit. Mocenské boje v tehdejší době nebyly nikterak vyjímečné a většinou, kdo byl silnější, získal moc. Legenda o sv. Václavu se však velmi hodila rozvíjejícímu se křesťanství. A tak společně s babičkou Ludmilou nově vznikající stát dostal své první světce, kteří zemřeli mučednickou smrtí za křesťanskou víru. Navíc Václav počal před nebesy i před pozemským světem reprezentovat panovnický rod, a tak se jeho legenda velmi hodila i přemyslovské politice. Později i král Karel IV. nechal udělat svatováclavskou korunu. K odkazu sv. Václava se hlásili i husité. Lidé se k němu obraceli v těžkých chvílích, a legenda praví, že až bude českému národu nejhůře, povede na bělouši blanické rytíře za záchranu Českého státu. Stejně však, jak byl rozporuplný jeho život, tak se i rozporuplně vykládala jeho legenda - podle toho, jak se komu hodilo.