Rekonstrukce kostela a archeologické souvislosti

Takto naše občanské sdružení přebíralo r. 2007 kostel za korunu od církve.

 Historie Libyně se dá s jistotou vysledovat až do 12. století. První známá situace se nachází právě pod kostelem sv. Jiljí, kde se archeologickými sondami našlo staré slovanské pohřebiště.  Jeho dokladem  je několik hrobů pod podlahou kostela, přičemž v jednom dvojhrobě,  jenž byl stavbou základové zdi porušen, se u kostry našly dvě esovité bronzové záušnice, datované na těsný konec 12. století. Předpokládá se, že tento šperk sloužil jako doplněk účesu, přičemž byl zamotáván do pramenů vlasů raně středověkých žen a dívek, a nebo zdobily čelenku z kůže či plátna.

nalezená záušnice, uprostřed pak ilustrační obrázek, jak se zřejmě záušnice nosily, torzo skleněné bucny

     Jak poznamenal archeolog Bc. Martin Volf, pravděpodobně současnému kostelu předcházel starší románský z 12. stol., který mohl být dřevěný (na to by poukazovalo množství zbytků shnilého dřeva v zemi rovnoměrně rozptýlených). Tušíme tak, že v Libyni stála jedna z nejstarších středověkých staveb v širokém okolí. Záhy je  však do 13. stol. též datován zbytek skleněné bucny  (terčíky, kterými za pomocí olova byly zasklívány okna). Ten jsme nalezli v zazdívce jednoho z oken v presbytáři.

      Dalším nalezeným historickým artefaktem je  břidlicový kamenný náhrobek . Tyto náhrobky jsou známy v rozmezí 10. až 13. století.  Později se nacházely však výjimečně a to ještě značené vytesaným křížem. Typické jsou spíše pro 10. – 12. století. Hrob je pod 20 cm silnou vrstvou,  omítkou nekontaminované, hlíny opět označen seskládanými pískovcovými a čedičovými kameny. Zdá se tedy, že by  zde mohl být pohřben někdo významný pro zdejší  předkřesťanskou  komunitu. Jeví se, že vedlejší kámen sloužil jako fundament pod oltář, svědčí o tom kameny nařídko seskládané pod ním, čili pro lehkou stavbu. Původní představa byla, že se jedná o náhrobek, což se nepotvrdilo. Pod ním se však našla keramika předběžně datovaná do 12. stol. A tak tyto artefakty spolu se zaušnicemi naznačují, že během stavby kostela na starém slovanském pohřebišti se stavitélé rozhodli zakomponovat již zmíněný hrob do prostoru kostela. Presbytář již patrně v době rozhodnutí stál. Severní zeď musela  hrob minout, jenže na plánované rozměry to nevycházelo, a tak bylo zapotřebí tuto zeď postavit šikmo se rozcházející asi o metr v šířce až po hrob a vedlejší fundament pod oltář, jenž umístili vedle hrobu, aby se ten nacházel na významném místě kostela. Zbytek zdi byl již založen rovnoběžně se zdí jižní. Původní označení hrobu bylo poté přesypáno hlínou a označeno ve výši podlahy kostela.

nalezený břidlicový náhrobek

          Další hádankou je okno v centru presbytáře. Původně  toto okno bylo zazděné, a tak jsme se po  poradě s NPÚ rozhodli jej vybourat a osadit gotickou vitráží. Jaké však bylo naše překvapení, když ve velkém gotickém okně precizně opracovaném, opracování můžete spatřit z venku, bylo nalezeno malé  gotické okénko, které se jeví typologicky jako časově starší. Presbytář byl, na naše krajiny, velmi nezvykle kvalitně založen, což potvrdil archeologický výzkum vedený RNDr. Holodňákem. Tudíž kostel patrně stavěl dobrý, zřejmě cizí, stavitel. Zdejší tehdejší šlechta, snad vlastnící i tuto ves – pánové z Očedělic (dnes vedlejší obce Horní a Dolní Záhoří) – patřili mezi nejvýznamnější českou šlechtu té doby, a proto se domníváme, že si takového stavietele zřejmě Itala nebo Vlacha mohli dovolit. Stavitel, později po dostavbě hrubé konstrukce, odešel a stavby se ujal někdo z místních, kdo neznal princip nově se rodící gotiky, a tak narychlo toto velké okno zazdil a osadil malým oknem, neboť se bál, aby stavba nespadla. Tuto teorii potvrzuje fakt, že ostění nebylo nikdy omítnuto.

Nalevo velké gotické, okno, jež jsme chtěli vybourat a osadit velkou vitráží - napravo pak objev malého gotického okénka

       Gotický presbytář je nejzajímavější částí tohoto kostela. Je podepřen gotickou paprsčitě sklenutou klenbou. Z druhé části vítězného oblouku jsou dodnes dochované gotické ornamentální malby.

Na jeho ostění můžete vidět dva konsekrační kříže. V každém kostele, po jeho vysvěcení by jich mělo být  dvanáct. Uprostřed presbytáře se nachází oltářní menza. Je na ní patrná jak původní gotická podoba, tak i úprava v době baroka. Před oltářem se nachází pískovcový náhrobek, jenž byl nalezen pod podlahou presbytáře. Pochází z doby gotiky a je natolik ošlapaný, že se z výzdoby zachovala jen nepatrná část vlysu při okraji kamene.

Nalevo je vidět původní stav gotického presbytáře, napravo pak objevený pískovcový gotický náhrobek.


     V hlavní lodi kostela se našla těsně pod podlahou bedna s kováním , dle něhož a dvou mincí najitých v ní, byla datována do první poloviny 17. století a to do 30. leté války. Do ní místní patrně schovávali v nejistých dobách svátostiny před švédskými loupežnými výpady.

 Uprostřed lodě se nachází hrobka z konce 17. nebo počátku 18. století. Zde jsme našli 6 kompletních koster a torzo sedmé. Evidentně jde o hrobku místní šlechty na což ukazuje věk dvou z koster. Jedna je nízkého stáří a druhá vyloženě dětská. Patrně se jedná o Strojetické ze Strojetic. Jejich erb můžete spatřit na fresce  nad oslím obloukem v čele lodi. 

Vlevo objevená hrobna, dnes je již vyčištěná a kosterní pozůstatky jsme uložili do skleněných rakví. Vpravo erb Strojetických na oslím oblouku presbytáře.

V kostele je deponována zrenovovaná socha sv. Řehoře z dílny Matyáše Brauna z r. 1735. Tato socha se původně nacházela před kostelem v Lubenci. V minulosti byla několikrát nešťastně poražena, a tak zůstalo jen ubohé torzo, o němž nikdo nepředpokládal, že by se dal ještě opravit. Práce se zhostil restaurátor pan. B. Štěrba, který sochu doplnil hmotou dle vlastního receptu. Na základě opravy sochy vytvořil kopii, která je dnes  opět osazena v Lubenci před kostelem.

       Zajímavým nálezem byly tři pískovcové bloky, které se uvolnily z rozplavené zdi sakristie po deštích před jejím zrekonstruováním. Zavdali tak příčinu k dlouhým debatám odkud pocházejí. Jednoznačně je patrné, že pocházejí z gotického okna, jež bylo zrušeno v kostele. Dva bloky tvořily původně bok okna a třetí jeho parapet. Domníváme se, že pochází z okna severní strany lodě kostela. Na severní straně presbytáře je dveřní otvor spojující presbytář se sakristií. Dodnes je nad ním patrné dozdění otvoru po jiném bývalém okně.

 

       Tento otvor v podlaze za oltářní menzou jsme odkryli po vyklizení listí a sutě. Ještě teď byly patrné stopy po čtyřhranné schránce, která zde byla uložena. Byly snad zde uschované důležité dokumenty, které sem přišli vyzvednout neznámí cizinci po sametové revoluci?

    Další schránku snad měli též odnášet nějací cizinci ze hřbitova. Je snad s tím spojená i informace, že v nedávné době se teprve objevily kopie části Libyňské kroniky, které věnoval badatel z Německa do Českého archivu?  Na Lubenecku jsem takto zaznamenal vybrání již pěti skrýší, tři v Libyni jednu v Lubenci a jednu na Struhaři. Ze všech se záhadným způsobem zachovaly pouze nepatrné zlomky nálezů a ty vyplynuly až po delší době od vyzdvižení. Jsme prostě tajemný kraj bývalých Sudet...

   V konstelaci s archeologickými nálezy se nám začínají též jevit další souvislosti. Naši detektoráři a spolupracovníci objevili v areálu našich obcí další velmi zajímavé nálezy, které nám ukazují, že zde musela již odpradávna fungovat stará kupecká stezka.

Nalevo je nejstarší mince nalezená přímo v kostels sv. Jiljí (městský obchodní haléř -50. léta 14. st.), napravo bronzová sekerka z mladší doby bronzové asi nejstarší nález v této oblasti a místo nálezu bude zřejmě podkladem pro další archeologický výzkum sekerku našel David Jedlička

Další nálezy jsou od Romana Žemličky. Nalevo je vidět mince faraóna Ptolemaiose IV. (mince stará zhruba 2230 let, kterou sem zřejmě dopravili při obchodování Keltové - zřejmě jediná svého druhu nalezená na území Čech), uprostřed se nachází pečetítko anglického prince Williama Augusta vévody z Cumberlandu (1721 - 1765, v první polovině roku 1743 sloužil v Persii a protože 27. června již vedl spojené svazky armád Rakouska, Holandska, Anglie a německého Hanoverska v bitvě u Dettingenu (u Kolína nad Rýnem), musel procházet Čechami rovnou s rakouskou armádou v červnu. Později se na starém pevninském kontinentě již neobjevil mimo bitvy u Fontenoy), napravo přívěsek snad s arabským písmem - nedatováno.

nalevo je vidět židovský prsten (s nápisem - láska nic nestojí) - nedatováno,

napravo bulharská napodobenina byzantské miskovité mince zhotovena ve 12. stol. (též ojedinělý nález na území Čech)

Sponzoři a dotační programy, bez nichž bychom nemohli kostel opravit

      2008       Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností         (poděkování podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR .........899.000,- Kč). Občanské sdružení muselo jako spoluúčast dodat 106.000,- Kč. Na tuto spoluúčast přispěla Purkyňova nadace částkou 50.000,- Kč, obec Lubenec částkou 20.000,- Kč. Firma Trima nám zdarma pomohla zabezpečit kovový materiál, a s tím související práci, na statiku kostela.  Akci provedla stavební firma Bartuška z Petrohradu a firma Klemo - Polukoška z Krásného Dvora.

pracovní fotografie - stará ztrouchnivělá střecha je již odstraněna, betonový věnec kostel celkově zpevní a je vytvořen základ pro novou střechu.

     2008/2009    Díky panu poslanci Čerňanskému (ČSSD) se podařilo získat na dokončení zastřešení kostela 450.000,- Kč (Tzv. Porcování medvěda).

nalevo statické zabezpeční kostela táhly,  uprostřed dřevěná kostrukce špičky věže, která se vyráběla na již zhotoveném záklopu hlavní lodě, napravo špičku věže usazuje obrovský jeřáb ze Severočeksých dolů - přijel k nám až z Bíliny.

nalevo zrestaurovaný pozlacený kříž, uprostřed jeho usazování na věž - do poslední chvíle se nesmělo na kříž sáhnout, aby lidský pot neponičil pozlacení. Napravo již nově zastřešený kostel.

    2009   Ústecký kraj přispěl částkou 300.000,- Kč na znovuvybudování a zastřešení sákristie

Polorozbořená sákristie se dozdila, střešní kostrukci jsme něchali udělat starou technologií bez použití hřebíku, napravo je již vidět znovuzastřešená sákristie.

    2009      Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (poděkování  podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR ( 200.000,- Kč na severní část hřbitovní zdi, 70.000,- Kč na zrestaurování gotické klenby) Spoluúčast občanského sdružení byla 46.000,- Kč. Na tuto spoluúčast přispěla obec Lubenec částkou 20.000,- Kč  Gotickou klenbu zrestauroval restaurátor p. Wágner z Prahy.

práce na severní části hřbitovní zdi

   2009      Purkyňova nadace nám na projekty a restaurátorské průzkumy přispěla částkou 50.000,- Kč. Díky restaurátoskému průzkumu, který provedl restaurátor p. Šelemba byla objevena pozdně gotická (raně renesanční) freska erbu Strojetických ze Strojetic a malba na pískovcovém ostění vítězného oblouku mezi lodí a presbytářem kostela. 

 2010    Purkyňova nadace  nám přispěla částkou 132.000,- Kč. Za tuto částku byla vytvořena gotická vitráž s tématem života sv. Jiljí a rámy na 3 okna.

Bližšší informace o vitráži můžete nalézt v kolonce o vitrážovém muzeu.

   2010 Nápravné zařízení v Drahonicích nám přispívá bezplatnou prací - výkopové práce, čištění, veškeré pomocné práce.

   2011 Purkyňova nadace přispěla částkou 200.000 na opravu  gotického presbytáře

   2011  Ústecký kraj přispěl částkou 200.000,- Kč na opravu gotického presbytáře

presbytář před a po zrestaurování

v rámci restaurování presbytáře proběhlo i zrestaurování fresky. Z předběžných průzkumů se jevila jako pozdně gotická či raně renesanční, během restaurování se odkryla datace z r. 1703. Zřejmě v té době proběhla velká oprava kostela po požáru v režii Strojetických ze Strojetic a zřejmě v té době byla i postavena hrobka těchto pánů, kterou jsme objevili r. 2013.

2011 p. Stanka z Karlových Varů   přispěl 9.000 na okenní rám do presbytáře a 10.000 na odvodnění kostela.

V souvislosti s opravou presbytáře jsme též vytvořili do oken vitráže. Levé okno zasponzorovala firma MOSER z Karlových Varů, vitráž napravo byla vytvořena dvakrát. Jedno okno zasponzorovali manželé Snopkovi a další okno manželé Kantovi. Bližší informace najdete v kolonce vitrážové muzeum.

   2011  Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (poděkování  podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR ( 90.000,- Kč na jižní část hřbitovní zdi,   

   2011 Severočeské doly přispěly částkou 10.000,- Kč na opravu hřbitovní zdi.

   2011 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (poděkování  podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR ( 90.000,- Kč na jižní část hřbitovní zdi).

   2012 SZIF - Oprava podlahy v kostele sv. Jiljí (program rozvoje venkova) částka 216.375,- Kč

   2012 Fond T- mobil - Pomoc při spoluúčasti  - Oprava podlahy v kostele sv. Jiljí, částka 60.000,- Kč

za peníze od SZIFu  a nadace T- Mobil  se podařilo udělat 50m2 podlahy, zbývá ještě 58 m2 dodělat  

2012 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (poděkování  podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR ( 80.000,- Kč na východní část hřbitovní zdi - I. etapa).

2013-2014 SZIF - Rekonstrukce kruchty kostela sv. Jiljí částka 160.000,- Kč. Spoluúčast na tomto dotačním programu byla hrazena z charitativního koncertu, který zorganizovali studenti podbořanského gymnázia. Stejnou část (přes 9.000,- Kč pak dodala nadace VIA.

Nalevo opravená kruchta, napravo studenti:  Ondra Kozlík, Kilina Idžakovičová, Ivana Otipková, Tomáš Hvězda, Eva Forejtová, Michaela Paroubková, Vítek Šašek, Petr Poplštein, Matěj Kanta a paní profesorka Marcela Svejkovská, která připravila celý dodační titul s nadací VIA. 

2014 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (poděkování  podpoře městu Podbořany a Ministerstvu kultury ČR (Dokončení podlahy v kostele sv. Jiljí ..100.000,- Kč - spoluúčast 12.000,- Kč

V roce 2015 jsme se snažili ze sponzorských darů připravit osmý div div světa - prosvětlený vitrážový strop v hlavní lodi kostela. Byly tudíž provedy veškeré konstrukční prvky s tím spojené. Jména všech, kteří nám na strop přispěli jsou v oddíle vitrážové muzeum - vitrážový strop. Celkem hledáme do projektu 200 dárců. K dnešnímu dni jejich kolem 60-ti.

V roce 2015 jsme též ze sponzorských darů nechali udělat schodiště do podkroví a v podkroví jsme začali připravovat regionální muzeum.

Nově zbudované prostory pro regionální muzeum.

Regionální muzeum bylo slavnostně otevřeno 11.6.2016.

V roce 2016 se nám též podařilo zaplatit prosvětlení osmého divu světa. 20.000,- Kč na osvětlení přispěla firma Logit.

Opravili jsme hřbitovní zeď u vstupu do kostela a osadili kovovými vrátky. Celá akce nás stála 53.000,- Kč. Nadace VIA nám na tuto akci přispěla 39.041,- Kč. Tuto akci jsme dělali svépomocně. Na konci roku nám však musel přijít na pomoc VÚ Buškovice. Bez jeho pomoci bychom zeď nedodělali..

V r. 2016 se nám ještě podařilo opravit 10 m východní části hřbitovní zdi. Díky programu obcí s rozšířenou působností. nám Ministerstvo kultury prostřednictvím pověřené obce Podbořany  přespělo 90.000,- Kč. Celá oprava zdi stála:  105.000,- Kč

Na jaře r. 2017 se uzdělaly omítky v hlavní lodi kostela. Na tyto omítky nám pořispěla firma LOGIT 20.000,- Kč.

 Na přidělání sádrokartonu nám přispěla firma LOGIT 15.000,- Kč a v rámci sbírkového konta ČSOB jsme získali dalších 95.000,- Kč. Za tyto peníze jsme nechali odbornou firmou udělat fabioóny. a ještě využijeme  zbývající peníze na omítky.

. 

Na konci r. 2018 jsme získali 20.000 od firmy Logit (Ústecká komunitní nadace)  na vnitřní omítky ve věži.

Na přelomu r. 2018 a 2019 se připravují vnější omítky věže kostela. Ze sbírkového fondu ČSOB pomáhá regionům jsme získali 58.445,- Kč. Do tohoto sbírkového fondu i předcházejícího  přispěla nemalou částku senátorka MUDr. Alena Dernerová a  firma Vitralo. Před vánoci jsme získali od rodiny Šperglových 20.000,- Kč a od německého spolku vedeného Hansem Jurgenem částku 2.200 EU..

Na novou vitráž zachycující americkou secesi přispěl částkou 50.000,- Kč Zdeněk Chabr a p. Gabriel částkou 35.000,- Kč

Na zvon do kostela přispěje celou částkou p. Zdeněk Chabr. Částka bude cca 200.000,- Kč.

   Jakkoukoli možnou pomoc vítáme. V případě finanční pomoci můžete zasílat peníze na účet: 182355266/0600

                   Děkujeme