Vitráž na motivy Karla IV
Uchopit téma Karla IV v konstalaci s vitráží bylo pro nás zpočátku velmi těžké. Chtěli jsme do vitráže zakomponovat nějakou původní vitráž z tehdejší doby, portrét Karla IV a nějaký vysvětlující text. Tyto tři základní důležité věci jak skloubit, aby výsledný efekt byl pro diváka poutavý a zároveň splňoval též funkci vysvětlující... Přemýšleli jsme, jestli nevyužít i polodrahokamy a pokusit se udělat pozadí jako jakýsi transcén jako v kapli na Karlštejně. Prošli jsme mnoho literatury a našli asi 10 vitráží z doby Karla IV, které by se daly použít jako předloha pro naše účely. Velmi nápadité byly i vitrážové erby z Olomouce... Nakonec jsme zvolili hlavní téma vitráže - středověký rukopis jako stmelující prvek.
Ve vrchní části vitráže, která je portálová, je znázorněn Karel IV se znakem říše římské a Českého království po stranách. (použito z iluminovaného rukopisu z Norimberka kolem r. 1430 ( tento rukopis byl zhotoven podle původní přelohy z r. 1363) Zajímavostí je právě říšský erb s dvouhlavou orlicí. Za Karla IV byla ještě orlice jednohlavá, po jeho smrti se řížšký erb změnil. Použila jsem tedy předlohu podle norimberského rukopisu. Ornamenty k rukopisu jem použila z evangelliáře vévody Albrechta III Habsburského z r. 1368.. Středověké písmo by nikdo z dnešní doby nepřečetl, takže do vysvětlujícího textu jsme použili napodobeninu gotického písma. Textové podklady jsme čerpali z knihy PhDr. Jitky Lněníčkové Příběhy šumavských sklářů.
Ve spodní části je pak kopiie vitráže z doby Karla IV - Ukřižování Krista. Tato vitráž se původně nacházela v okně v chóru kostela sv. Bartoloměje v Kolíně nad Labem a je z r. 1365-1370. Dnes je tato vitráž deponovaná v Jiřském klášteře v Národní galerii v Praze. Ve spolupráci s národní galerií nám bylo umožněno si tuto starou vitráž nafotit, abychom mohli vytvořit co nejlepší kopii.
Tato vitráž o velikosti 80 x 170 cm se stala součástí expozice Výstavy českého skla Concerto Glassico 2016 ve vložené výstavě "České sklo za vlády krále Karla IV v Toskánském paláci. Po ukončení této prestižní velké výstavy vitráž zaujme své místo v chystaném vitrážovém muzeu v Libyni u Lubence.
Text vitráže:
Celou Evropou od města k městu ve středověku putovali řemeslníci označováni jako "vitreatores" (sklenáři). Uměli z barevných sklíček sestavovat vitráže a dekorovat je malbou. Najdeme je všude, kde stavební hutě dokončovaly katedrály. Za doby Karla IV. byla velmi známá sklenářská huť z Norimberka, kde se zřejmě vyučil i Konrád Kabolt či Konrád Glaser, který též působil u dvora Karla IV. Je to jediný vitreatores, o němž máme několik písemných zmínek. Víme, že takovýchto lidí se za doby Karla IV. pohybovalo ve Střední Evropě více. Tento vitreator působil jak na Šumavě, v Praze, tak i v Polsku. Dokonce je nám známo, že v tomto řemesle působil jak jeho syn, tak jeho vnuk. My Vám předkládáme vitráž z r. 1365-1370, která se nám dochovala v katedrále v Kolíně nad Labem. Je docela dobře možné, že jejím autorem je právě Konrád.
šablona - návrh
Obrázek - přeloha z Norimberského rukopisu z nr. 1430.
Vitráž pro Rotary klub v Karlových Varech k výročí narození Karla IV.
Předávání vitráže Rotary klubem karlovarskému primátorovi.
Detail:
Do této doby lze zakomponat i vitráž na motivy gotického obrazu: